close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Život je jako divadlo, tak ho hrajte jak nejlépe umíte, než se stáhne opona a představení skončí bez potlesku. Charlie Chaplin

Moto víkend u Kajzra (11.7. až 12.7.)

14. července 2009 v 22:04 | Papouch |  Články
V pátek, když jsem přišel do hospody, po dosednutí na židli a dopití prvního piva mi zazvoní telefon... Kajzr, co asi chce?


Zvedám sluchátko a jako první věc slyším výčitky jakto že ještě nemám fichtla. Po tom co mě zjebal mi oznámil že se v sobotu ráno sejdeme v Soběslavi a že k němu pojedu. Za celý ten večer jsem si dal jen dvě pivka, abych ráno neměl zase zbytkáč... V sobotu ráno jsem se tedy ukecal a s těží rano v 8h vstal, vytlačil motorku ven, vzal jsem si papíry, dosedám na motorku a akorát mi volá Kajzr a ujišťuje se jestli opravdu vyjíždím. Cesta do Soběslavi mi uběhla poměrně rychle, protože jsem zapomínal že v obci je padésátka :D. V Sobíku jsem byl jako vždycky první já, ale jako vždycky jsem čekal jen pár minut než jsem slyšel ten libí zvuk z podezřele vypadájícího motociklu Pařez. Chvíli jsme kecanějakýli, zakecal se s náma i nějakej cizí chlápek, který obdivoval krásu Pařízka. Pak jsme vyjeli a jeli ještě do Šparu pro svačinku. Před obchodem se s námi opět zakecal chlápek, který obdivoval Pařízka... Další zastávka v Soběslavi byla ještě benzína a pak nás již čekala cesta do Jindřichova Hradce. Když jsme dojeli do Hradce, ještě jsme museli s Kajzrem pro duši do jeho Pařízka, (kterou jsem na benzíně před tím dofukovali) protože mu ucházela. Dojeli jsme tedy pro duši a já to ještě ukecal na zastávku v Kauflandu, kde jsem si zase koupil svačinku já. Vyjeli jsme od Kaufu a já špatně odbočil na kruháči, takže si pro mě Kajzr pak musel dojet :) Když mě našel přelezl s Pařízkem obrubník (ach jo) a vyjeli jsme, on totiž nebydlí přímo v Hradci, ale za Hradcem u jedné malebné České vesničky, u lesa, na samotě... Cestou jsme ještě dvakrát stavěli a on si dvakrát dofukoval zadní pneu, která neustále a nezastavitelně ucházela. Když jsme se dostali z onoho Hradce, chvíli jsme jeli v pohodě, ale najednou odbočil kamsi na jakou si podezřelou cestu vedoucí podél lesa. Prý pojedeme zkratkou... Jeli jsme po silnici, která se změnila na polní cestu, najednou z ní byla jen vyšlapaná písčitá cestička a najednou jsme jeli lesem a to doslova. Terénem, blátem, kalužema, kolem rybníku s dvouma rybářema, jakousi bažinou, dostali jsme se k zničenému mostu a byl jsem donucen projet a břebrodit potok. A pak jsme se díky bohu opět dostali na normální cestu, uff. Nevím proč, ale ta zkratka se mi zdála delší než po normální cestě. U Kajzra doma jsme vyměnili duši, najedli se a šli krosit. On vytáhl Škodovku a jeli jsme driftovat na louku, no moc pěkně jsme to tam vyvorali :). Pak jsme se vrátili, kvůli nedostatku benzínu a on vzal ČéZetu obsah 175ccm typ 487 a já svojí motorku. Kajzra tatínek nás vypouštěl se slovy: "A žádný závody,, Když se zavřeli dvěře, první slova Kajzra byli: "Zavod k lesu jo?,, No ta ČZ letí jak sviň, fakt se nezdá ale mazec jako svině, po polňáčkách v lese jsme lítali jak blázni, vyměňovali si motorky, on mě učil hrabat a tak... Já pak s hrůzou zjistil že jsem někde ztratil značku. Dojeli jsme tedy domů a šli cestou kudy jsme jezdili a ona nikde. Dojeli jsme tedy zpátky k lesu, nechali tam motorky a zanačku jsme šli hledat pěšo. 3 kilometry a značka nikde, znechucen svou vlastní hloupostí jsem se s Kajzrem vracel domů, teda až potom co si Kajzr natrhal asi tak tří centimetrovou kukuřici a na konci lesa jsme potkali houbaře, viděli že si nesem helmy a zeptali se jestli jsme náhodou neztratili značku? Že jí našli a opřeli jí o list na cestě za onem lesem, našli jsme jí cca 100 metrů od baráku a silikonem přilepili tam kam patří :) Kajzr pak začal vyhazovat své rodiče ať jdou pryč a oni šli :) My si dojeli do Hradce (po normální cestě a po zastávce v Lidlu okupovaného bezdomovci) jsme šli pro pivko do petky, dojeli jsme do tří hospod a Kajzrovi to nikde nedali, u čtvrtíé jsem šel já a co? A dali :) Natočili mi Svijany do 2,5l petky. Vyrazili jsme šťastní domů, vyndali půlitry, načli petku a pustili upe libovej film, sice starej, ale s dobrejma hláškama. Taky jsme plánovali jak proběhne neděle, řekli jsme si že asi pojedem do Třeboně... Po dopití petky (každej cca dvě a půl pivka) Kajzr ještě skočil bro Braníky v lahvi, každej jsme dali jednoho a šli spát. Všichni z jejich rodiny mi tvrdí že spím na nejnepohodlnějším gauči na světě, ale já si němůžu pomoct mě se tam spí prostě dobře :D Ráno, když jsem se vzbudil tak jsem po Kajzrovi něco hodil (už ani nevím co), probral jsem ho. A on mi podal kočku... Kočka mě začala kousat tak jsem taky vstal no... :D Koukli jsme na net na mapu kam vyrazíme a s překvapením jsme zjistili že jsme kousek od statní hranice. Cíl byl tedy jasný, cizí země. Dům jsme opět opouštěli najedení a se slovy že pojedeme slušně :) Jeli jsme a jeli, na jednou hranice, no paráda...! Chvíli jsem si ani neuvědomoval do jaké země jsem se to dostal, ale podle názvů mi to pak došlo. No Rakousko přece :D Projeli jsme se tam po okolí, vyfotili se u značek a jeli zpátky, měl jsem slíbenou prohlídku starých vojenských bunkrů, na kterou jsem se těšil, ale co by to bylo za víkend, kdyby aspoň jeden z nás nehavaroval. Já to naštěstí nebyl, ale Kajzr po otočení na mě vjel do příkopu, vyskočil zpátky, škrtl stupačkou o silnici, spadl z motorky, ale Pařízek jel sám, chvíli jsem si myslel že má umělou inteligenci. Jel a jel, dojel k druhému příkopu, ladně do něj vjel, o kopec se sám vyřadil, pak se o něj ještě opřel a zůstal nastartovanej. No chvíli jsem si myslel že jede na dálkové ovládání... Začali jsme zjišťovat škody, Pařízkovi se vůbec nic nestalo a Kajzr si "jen" odřel loket, roztrhl kalhoty a mikinu to bylo vlastně celé. Tak jsme tedy pokračovali ke slíbeným bunkrům. Dojeli jsme tam, prohlídli je a jeli zpět domů. Doma jsme řekli že za bouračku mohou silničáři, protože tam něco opravovali atd... Já se ještě naobjedval a vyrazil domů... Sám až z Hradce, trefil jsem bez problémů, i když jsem si chvílemi nebyl jistý kam odbočit. Když jsem dorazil domů, byl jsem tam tak asi 5 minut a jel jsem zase k babičce do Kučeře, protože měla svátek, cestou jsem vyzvedl Klárku. U babičky jsme byli asi hoďku, pak jsem odvezl Klárku a šel si domů lehnout. Byl to úmornej víkend, ale stál za to. Teď můžu říct že jsem byl v cizině bez rodičů :D Ještě jsem přidávám fotky, z ciziny, ale i z bouračky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
S úsměvem Punkáče a hrdostí Skinheada!